27.8 - Jen pro přesnost další články o našem agility budu od teď dávat do sekce Agility. Dogtrek do dogtreků a tak podobně. Do novinek budu dávat události ze života a věci, co budu považovat za novinky nebo zajímavosti. Ještě se omlovám, že jsem tu tak dloho nic nepsal ale polepším se ;-)
&
27.3 -Tak jak pokračujeme? No není to žádná sláva. V nácviku slalomu jsem přidal druhý pár tyček. Teď pracujeme na nábězích z poza slalomu nebo za běhu, aby neprolítnul mezerou mezi prní a druhou dvojicí. Zatím nic extra. Touchboard už jsme ale celkem zlepšili a Adro už ví co má udělat, tak to teď zkoušíme upevnit s během a vysíláním. Rychlost celkem mizerná. Stranové povely už snad ani nechci slyšet. Né dělám si srandu, ale zatím nám to nejde. Vždycky ho postavím před bočnice a řeknu povel načež vyzkouší jednu stranu. Takhle jsem to párkrát zkusil a zjistil, že tudy cesta nepovede, a začal jsem ho tam navádět na ruku. Časem ruku oddělám a on se to naučí samostatně. Běh s obíháním stromů už nám jde ovšem lépe. Můžu ho odložit, naplánovat si trasu, vystartovat a provést ho s obíhačkama kolem stromů. Jen ty stromy obíhá celkem pomalu, ale ono to asi ani nějakou závratnou rychlostí, nejde tak jsem spokojený. Co nám jde asi nejlíp tak jsou náběhy do tunelu. Už si můžu dovolit běžet cca 7 metrů od tunelu jakoby obloukem k díře, říci mu běž a hned potom tunel a on vyběhne k tunelu proběhne ho a dokonce za tunelem můžu udělat FC bez problémů. Z toho mám radost a doufám, že nakonec vše vypilujeme. Dál jsme zkusili proběh pod obloukem. Ten zvládá bez problémů, takže by neměl být problém ho do dvou týdnů zařadit ke kladině. Až zvládneme náběhy a po nich i okolo stromu a nějaké ty crosy.
&
19.3 - V pondělí se na nás byl podívat chovatel Petr Noga.
Tak doufám, že jsme moc nezklamali. Touchboard pomalu ale jistě zlepšujeme. Adro už k němu dojde, postaví se na něj jednou tlapou a když nic, dá tam i druhou. Někdy se mu povede dát je tam obě rychle po sobě, ale to je zatím málokdy. Ve slalomu už ví o co jde, ale ta rychlost je malá.
Zkusím ho teď stavět před něj a říkat mu povel, aby si vzal hračku, co bude ležet za slalomem. Snad ho to dostatečně namotivuje a zrychlí. Stranové poveli jsem včera opět zkusil na cvičáku a hrůza. Nejspíš na něj leze puberta protože se nesoustředil a díval se všude možně i nemožně. Tak jsem to zkončil a začneme pomaleji. Teď už jen sháním nějaký drát na oblouk a budeme cvičit i probíhaní. Máme toho teď opravdu hodně tak nevím nevím....
&
15.3 - Super. Na cvičáku jsem zkusil začlenit naše stranové povely na bočnice bez laťky, blíž u sebe. Šlo nám to parádně. Adro se krásně stáčel těsně okolo bočnice, až tak dobře, že jsem to vůbec nečekal. Příště zkusíme zrychlit a zrychlit a navázat třeba na tunel. Dál jsem se rozhodl, že vyzkoušíme sbíhané zóny na touchboard. Byla to hrůza. Adro mi suveréně předváděl nose target a ani na kolenou ani nic jiného co všichni radí nepomohlo. Budu na něj muset něco vymyslet. Dál jsme zase zkusili slalom metodou 2x2. Celkem to jde a už máme natočenou první dvojici, tak teď zrychlujeme a trénujeme náběh. Když ho postavím jakoby za úroveň první laťky, oběhne to celé, jak to dělal ze začátku. Takže to budeme procvičovat. Adro byl dneska z toho celého dne tak unavený, že si šel dokonce lehnout do pokoje a usnul, až když jsem přišel já, probudil se podíval se na mě a usnul znova.
&
12.3 - Dnes jsem zjistil, že si sice můžu myslet, jak máme ten a ten cvik zvládnutý, ale vždycky se můžu plést. Dnes mi to Adro ukázkově předvedl. Vyšli jsme si ven a jako obvykle jsme si šli trošku pocvičit. Nejdřív jsme zkoušeli běh, což nám šlo celkem dobře, tak jsem k tomu chtěl přiřadit Adrův BC. Dost jsem se zmílil a po 3 neúspěšných pokusech jsem ho jednou navedl aby to udělal dobře a zkončil jsem. Myslel jsem si, že se tedy vrátíme o krok zpět a na vylepšení jsem zkusil stranové povely. Vypadalo to jako kdyby vživotě nerozlišoval strany a točil se kam chtěl. Když jsem viděl, že takhle to nepůjde opět jsem ho navedl párkrát správně a zkončil. To jsem ale nechápal z čeho se Adro tak radoval, doufám, že zítra už si rozpomene, protože dneska vyváděl jak pominutý.
&
27.2 - Vrátili jsme se z výletu na hory. Byli jsme v Lázních Lipová a Adro i já jsme si to užili. Já díky tomu, že jsme byli blízko areálu s dostatkem umělého sněho, kde jsme si dobře zalyžovali. Adro si to užil asi hlavně kvůli naší spolubidlící. Byli jsme totiž na chatě tři rodiny a každá měla jednoho psa. Tou první rodinou byli naši dlouholetí známí Blahovi, takže Bětka a Bonnie nechyběli, těmi druhými byla rodina s československou vlčandou Kenzi. Má teprve 9 měsíců a tak s Adrem vytvořili bláznivou dvojku. Při prvním setkání byl Adro přirozeně sebejistý a to na Kenzi nejspíš udělalo dojem, tak se před ním schovávala a Adro měl navrch. Po té, co ale zjistila, že má dvakrát takovou váhu a velikostně ho taky převyšuje, začala i ona na něj dorážet. Adro si hrál statečně, ale nakonec vždycky podlehl. To ho bavilo, protože byl zvyklí vyhrávat a tady mohl pořád zkoušet nové finty jak na Kenzi vyzrát. Tak jsme se vždy dívali z okna a vyděli, jak letí jedna šmouha a hned za ní druhá. Takhle problbli celou dovolenou a celkem jsem se divil, že to Adra pořád baví, když pořád prohrával, i když poslední den už taky neodpovídal na každou výzvu. Po našem návratu jsem jen vyděl jak je unavený a tak si při příležitosti lehl a usnul tvrdým spánkem. Určitě se mu ještě zdálo, jak se prohání s tou super vlčandou, přitom přemýšlí jak na ni vyzrát.
&
22.2 - Šli jsme na procházku a čirou náhodou jsem oběvil novou, zajímavě vyhlížející cestu. Vydali jsme se po ní tedy, až nás les dovedl k potůčku. V tom mě napadlo, protože bylo krásné počasí, že bych mohl Adra seznámit s vodou. Přišli jsme tedy k vodě a já chvíli čekal. Po té co se Adro napil a začal si hrát s tak oblíbenými klacíky, vzal jsem neméně oblíbené šišky a on ihned zpozorněl, co budeme dělat. Nejdřív jsem hodil šišku na břeh a on mi ji suveréně donesl. Pak jsem ji hodil do vody na kraj, kde bylo minimum vody. Adro se nejdřív zastavil, ale pak stoupl předními do vody a šišku opět donesl. Takhle jsem to dvakrát zopakoval a hodil šišku dál. Adro se rozmýšlel a pak pro šišku doběhl a celý štastný mi ji donesl. Takhle jsme za den došli z ostýchání vůbec tam vlézt, k prolítnutí potůčku jako střela. Nakonec se už nebál a nabíhal tam, jak to umí, při čemž si namočil i srst na hrudníku. Dál jsem to nezkoušel ale až bude zase krásně myslím že si Adro s chutí zaplave.
&
17.2 - Vyrazili jsme si na další vycházku, tentokrát ale s partou ze cvičáku. Bylo nás 8 lidí a 9 psů. Nevím co si o nás mysleli potulní kolemjdoucí, ale my jsme se měli dobře. I přes to, že venku bylo 7 pod nulou a foukal silný vítr . Nakonec jsme všichni naši cca 12 kilometrovou trasu ve zdraví prošli a dobře se pobavili.
&
16.2 -Týden jsem byl se školou na horách a hned jak jsem se vrátil, Adro se mohl štěstím zbláznit. Začal kolem mě lítat, vyvádět, až po chvilce dospěl názoru, že přivítaní bylo dost, ihned odběhl a přinesl mi hračku - u nás tipické. Pak jsem si s ním poctivě pohrál a hurá pro jídlo. Měli jsme tam zkoro hladovku.
&
4.2 - Konečně jsemdodal fotky do rubrik v galerii, jak z našeho treku, tak ze života. Na cvičáku jsme doznali celkem pokroku v překonávání tunelu i na kladině. Kladinu jsem totiž začal špatně a vedl jsem ho na ní ze začátku, on se pak musel otočit, a až poté slezl dolů, dotknout se targetu. Teď už leze na kladinu z boku tak, že jde hlavou přímo dolů a začíná to jít.
&
26.1-Dnes jsme podnikli náš druhý dogtrekový vílet. Jako ten předešlí je i tenhle originální tak se podívejte, co všechno se nám povedlo a co jsme zmotali:-D Fotky dodám později, ale určitě budou.
&
23.1 -Za ty dny, co jsem nepsal jsme zase moc nepokročili, jen si Adro upevnil, co má dělat, a přitom ho to baví. Zkusil jsem položit target na zem pod schody. Nejdřív se Adrovi nezdálo dotýkat se ho ze schodů, a tak se snažil sejít dolů a tam se dotknout. Za to jsem ho samozřejmě neodměnil a vzal ho zpět na schody. Když už jsem si myslel, že to snad bude takhle dělat pořád, povedlo se mu dotknout se ze schodů. Následoval klik a jeho radost. Pak už se začal zlepšovat, až se třikrát za sebou dotkl dobře, tak jsem to ukončil. Se stranovými poveli už jsme se dost zlepšili. Adro se konečně začal soustředit na poveli, čož předtím nedělal, a tak se otáčel střídavě dobře. Uvědomil jsem si, že podvědomně s povelem nepatrně cukám hlavou ve směru a to bylo ono. Vždycky se otočil tam, kam jsem nepatrně kývl, a když jsem náhodou nekývl, tak nevěděl. Pak jsem si to uvědomil a po pár neúspěšných pokusech, kdy čekal na náznak pohybu, se Aďa zorientoval a začalo mu to jít. Super:-D
&
17.1 -No, tak že to půjde takhle snadno, jsem teda opravdu nečekal. Adro už úplně pochopil, že klik je to, co pořebuje, a musí se pro něj snažit. Tak se nám podařilo o dost prodloužit dobu, kterou je na targetu, na tři vteřiny. Teď ho to opravdu báví a mě samozřejmě taky, tak jsem rád, že nám to tak jde. Jak jsem nevěřil, že klikr může být tak dobrý, těď se klaním.
&
16.1 - Dneska mi Adro udělal velkou radost. Jen co jsem vzal klicker do ruky a on ho uviděl, začal se radovat. Pak jsem vzal do ruky target a on zpozornil. Položil jsem target na zem a on se ho po chvilce zkoušení dotknul. Následoval klik a radost jak moje tak Adrova. Po chvilce už se tagetu dotýkal spolehlivě hned po odměně, tak jsem to ukončil v nejlepším. Dnes to šlo až nad očekávání dobře, takže to teď budeme upevňovat a prodlužovat dobu.
&
15.1 - Zkusili jsme nácvik nose target. Adrovi to ze začátku moc něšlo a pořád čekal na ruku s odměnou místo na klik. Ke konci se ale přesvědčil, že klik je důležitý, a začalo mu to jít. Dneska se mu povedlo dotýkat se destičky v mé ruce, zítra ji kusím položit na zem a uvidíme.
Dál jsme byli na cvičáku. Vyslání na tunel už je mnohem jistější než minule a tak jsem ho začal posílat z větší dálky, což cažalo dělat trošku potíže. Asi se mu zdá že je to moc daleko, takže to budeme muset ještě zkoušet. Jinak běh na ruku podél těla už nám jde celkem dobře. Otočky nevyjímaje.
&
14.1 - Rozhodl jsem se do výcvyku zařadit klikr. Myslím, že postup klik - odměna už chápe, ale horší je to s odměnami, protože ho pamlsky moc nezajímají a radši má hračky, tak to zkoušíme s nimi.
&
13.1 - Dnes má Adro půl roku a tak jsme si vymysleli něco, co ho bude bavit. Naplánovali jsme si trasu dogtreku. K začátku jsme se ale museli dopravit vlakem a tak se Adro poprvé projel vlakem. Zvládal to dobře. Nejdřív se rozhlídl kde to vlastně je, pak si lehl si a byl v klidu. Dál viz náš zkušební dogtrek(dogtrek číslo 1).
&
12.1 - No tak hlášku o tom, jak jsou rádi, že nemají takhle rychlýho, psa už od lidí na cvičáku ani neslýchám, asi už si na naši zběsilou jízdu zvykli. Ale spíš to bude tím že jsme konečně dospěli do bodu, kdy jsem zařadil náš běh, který jsme venku cvičili. Naše souhra je teď myslím na dobré cestě, protože už mě Adro sleduje a poslouchá povely, při tom běží u mě. Jenom to jeho překonávání překážek kdy na kladinu vyletí jak ďábel a dole zase brzdí je k pobavení. Další věc co musím doladit je moje rychlost, když jsem si myslel, že v tom u mě nebude problém, no nevím co mi zrovna bylo....
&
11.1 - Tak je tady další rok a já pomalu začínám poznávat to, když jsem slýchával, jak ta jejich bodrera hypnotizuje hračku. Adro se to totiž, jak jinak, taky naučil a když má den dokáže sedět před míčkem a čekat, kdy mu ho hodím stašnou dobu. Jsou to pohledy míček já míček já a když nereaguju, dá mi teda najevo, co tím myslí, pošťuchováním. Dokonce se někde dopátral, kde jsou jeho hračky schované, a tak když jsem dneska usoudil, že míčku už měl dost, odběhl, což jsem si myslel, že si jde odpočnout, ale hned mi přinesl další balónek, a když jsem mu vzal i ten, donesl plyšáka, až jsem teda konečně pochopil, že on si chce hrát a hraček má spoustu.
&
8.1 - Hmmm, jeho zaujetí překážkami je ohromné. Vždycky jen sleduje, kam že ho konečně pošlu, aby mohl co nejryhleji vylítnout. Pak vyrazí do tunelu a než stačím vytáhnout hračku, už čeká, proč zase tak zdržuju, když jemu to přece tak jde.
&
6.1 - Byli jsme pomáhat na závodech tady v Třebíči. Takovej řev, jako můj pejsek, tam nikdo nedělal. S jeho ještě štěněcím štěkotem, co byl slyšet po celé hale, se to nedalo vydržet a jelikož ani domlouvání nepomohlo, tak jsme předčasně odešli. Příště to zkusíme zas, snad ho to s věkem přestane bavit snad...
